Právo nám v současné době nepochybně hypertrofuje, což platí i pro oblast práva trestního. Stalo se jakousi módou, že mnoho kauz, které jsou jednoznačně nebo spíše charakteru občanskoprávního apod. jsou řešeny levnější cestou, a to pořadem trestního práva, konkrétně formou trestního oznámení. Oznamovatel – například nedbalý úvěrový predátor – se tak snaží ušetřit na soudních poplatcích, nákladech právního zastoupení apod. Tato praxe je patrně velmi rozšířená, neboť v nedávné televizní diskusi na ČT1 ministr spravedlnosti filosofoval o možnostech, jak občanům a firmám ztížit podávání trestních oznámení, zejména právě v případech, kde prakticky chybí trestněprávní prvek nebo je sporný. Připustil, že je to extrémně složité a citlivé téma, s čímž souhlasíme. Jak by například platil poplatek za trestní oznámení šikanovaný bezdomovec, podvedený bankrotář apod.? Jak by byl souladný např. poplatek za podání trestního oznámení se základním principem právního státu, tedy s principem tzv. oficiality neboli s povinností státu stíhat trestné činy z moci úřední i bez trestního oznámení (s určitými nepodstatnými výjimkami)?
Stále se traduje, že občané jsou povinni oznámit jakýkoliv trestný čin, že mají totální oznamovací povinnost. To je mýtus, ani za bolševika taková povinnost neexistovala. Oznamovací povinnost mají toliko subjekty vyjmenované v ust. § 8 odst. 1 druhé větě trestního řádu1). Dále existuje trestný čin dle ust. § 368 trestního zákona nazvaný „neoznámení trestního činu“2). Všimněme si, že se jedná pouze o výseč ze spektra všech trestných činů, a to o výseč trestných činů nejbrutálnějších.
Konečně bych ještě zmínil riziko křivého obvinění3). V praxi je proto smutným zvykem koncipovat trestní oznámení velice opatrně, nekonkrétně. Je to na pováženou, ale je to tak, jinak oznamovateli hrozí protiúder v podobě trestního oznámení právě pro podezření ze spáchání trestného činu křivého obvinění neboli tzv. „křiváka“. Opravdu zcela obyčejný vzor trestního oznámení přikládáme níže za zákonnými citacemi.
Redakce
Poznámky:
1) Ust. § 8 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb., trestního řádu, zní:
Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.
2) Ust. § 368 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, zní:
Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
(3) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.
3) Ust. § 345 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, zní:
Křivé obvinění
(1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu,
b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
c) spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu,
d) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin, nebo
e) spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
Nezávazný vzor pro řešení situace:
V Hradci Králové dne ………….
Okresní státní zastupitelství
v ………………….
…………………….
Podezření ze spáchání trestného činu
Oznamovatel: ………………………, r.č. ........................,
bytem .................................., PSČ .....................
Podezřelý: dosud neznámá osoba
I.
(popsat průběh skutku, ve kterém spatřujete spáchání trestného činu)
Důkazy: zde vypsat navrhované důkazy, kterými má být prokázán skutkový děj
II.
(uvést osoby, které se tohoto skutku účastnily)
Důkazy: …………………..
III.
(uvést případné další informace)
IV.
Dle mého soudu protiprávním jednáním výše popsaným naplnil podezřelý, dosud neznámý pachatel, všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, jehož právní kvalifikaci ponechávám k úvaze orgánům činným v trestním řízení.
V.
Místní příslušnost rubrikovaného orgánu činného v trestním řízení je dána místem spáchání skutku, ke kterému došlo v obci ..................
VI.
O průběhu a výsledcích řízení prosím informovat ve lhůtách stanovených platným procesním předpisem.
…………………